Nová úprava fúzí a dalších přeměn obchodních společností a družstev15/08/08 / cata_legal-tax-update

Základní změny oproti dosavadní úpravě

I když nebylo záměrem zasahovat do stávající koncepce, nová úprava přináší řadu odlišností. Z terminologického hlediska jde zejména o nahrazení dosavadních smluv či rozhodnutí o jednotlivých typech přeměn termínem „projekt“. Projekt přeměny musí mít písemnou formu a vypracovávají ho statutární orgány zúčastněných společností či družstev. Po zveřejnění musí být ve shodném znění schválen stanoveným orgánem v závislosti na typu společnosti a druhu přeměny. Pro schválení přeměny je předepsána forma notářského zápisu, projekt pak je jeho přílohou. Nadále se již nevyžaduje přezkoumání přeměny dozorčí radou či kontrolní komisí družstva. Na rozdíl od dosavadní úpravy může projekt obsahovat výhody pro členy orgánů a znalce.

Nově se umožňuje nesouhlasícím společníkům u některých forem přeměn ze společnosti resp. družstva vystoupit, a to ve lhůtě 30 dnů od schválení projektu; týká se to např. akcionáře, který nesouhlasí s vnitrostátní fúzí, při které má být nástupnickou společností společnost s ručením omezeným. Za účelem posílení práv akcionářů se zakotvuje nepromlčitelnost práva na dorovnání, doplatek při výměně akcií, práva na vypořádání při převzetí jmění a některých dalších nároků. V řadě případů se dlužné částky úročí. Podrobnou úpravu obsahuje zákon ohledně neplatnosti přeměny. Pokud dochází k založení nové akciové společnosti, podle nové úpravy mají zaměstnanci zastoupení již v první dozorčí radě. Z hlediska forem fúzujících společností se připouští i některé varianty křížových fúzí, jako např. splynutí dvou společností s ručením omezeným v akciovou společnost a opačně.

Přeshraniční fúze

Zahraničním účastníkem této fúze je míněna pouze korporace, mající sídlo v jiném členském státě EU nebo státě EHP. Z hlediska právní formy stanoví zákon požadavek shodné právní formy zanikající i nástupnické korporace, ledaže právní předpisy všech členských států, v nichž mají zúčastněné korporace sídla (včetně předpisů event.třetího státu budoucího sídla nástupnické společnosti), povolují vnitrostátní fúze takových právních forem.

U přeshraničních fúzí zákon zakotvuje značně širší ochranu zaměstnanců. Jde především o informační povinnosti zúčastněných společností; základní informace, jako dopad fúze na zaměstnance či způsob jejich zapojení do záležitostí nástupnického subjektu, musí být uvedeny v projektu fúze. Návrh projektu, zprávy o fúzi a řada dalších údajů musí být zaměstnancům poskytnuta ještě před zveřejněním projektu současně s informací o jejich právu vyjadřovat se k uvedenému.

Zaměstnanci nástupnické korporace mají dále tzv. právo vlivu, obsahující právo volit a být volen do dozorčí rady resp.kontrolní komise v případě družstva. Toto právo jim zákon přiznává v širší míře, než v současné době zakotvuje obchodní zákoník pro členství zaměstnanců v dozorčí radě akciové společnosti; půjde  např. i o nástupnické společnosti ve formě společnosti s ručením omezeným či družstva, pokud některá ze zanikajících korporací měla v posledních šesti měsících před zveřejněním projektu více než 500 zaměstnanců a taktéž v ní existovalo právo vlivu zaměstnanců. Statutární orgány zúčastněných společností jsou povinny zajistit ustavení tzv. vyjednávacího výboru, který zastupuje zaměstnance při jednání o rozsahu jejich práva vlivu.