Ochrana duševního vlastnictví21/03/04 / cata_european-union-news

Nařízení Rady č. 1383/2003 ze dne 22. 7. 2003 o postupu celních orgánů ve věci zboží podezřelého z narušování práv duševního vlastnictví a o opatřeních, které je vůči takovému zboží nutné přijmout Úřední věstník EU L 196 ze dne 2. 8. 2003

Účelem tohoto nařízení, které nahradí stávající nařízení č. 3295/94, je stanovení podmínek, za nichž mohou celní orgány zasáhnout vůči zboží podezřelému z narušování práv duševního vlastnictví, a to v situaci, kdy je takové zboží propouštěno do volného oběhu, na export či reexport, popř. když je takové zboží nalezeno při kontrole při jeho dovozu či vývozu z EU. Nové nařízení by mělo zlepšit prostředky boje proti falzifikátům, zpřehlednit dosavadní právní úpravu, rozšířit její platnost na některá další práva duševního vlastnictví a učinit její obsah přístupnější držitelům těchto práv.

Text nařízení byl přijat na základě konzultace s dotčenými držiteli práv a s profesními sdruženími a zavádí několik podstatných změn oproti stávající právní úpravě. Nově se vztahuje taktéž na zeměpisná označení, označení původu a práva k ochraně odrůd rostlin. Veškeré žádosti o zásah celních orgánů mohou oprávněné osoby (majitelé ochranné známky, autorského práva, designu, patentu, popř. další oprávněné osoby) podávat bezplatně na standardním formuláři.

Nařízení vstupuje v účinnost dne 1. července 2004.

Rozsudek ESD ve věci Budějovický Budvar (C-216/01) ze dne 18. listopadu 2003

V roce 1976 byla mezi tehdejším Československem a Rakouskou republikou uzavřena bilaterální mezinárodní dohoda o ochraně označení původu regionálních potravinářských výrobků těchto dvou sousedících zemí, na jejímž základě se Rakousko zavázalo poskytnout ochranu m.j. označení „Bud“. V roce 1999 Budějovický Budvar zahájil řízení u rakouského soudu s cílem zabránit společnosti Rudolph Ammersin, rakouskému dovozci piva „American Bud“ amerického výrobce Anheuser-Busch Inc., uvádět toto pivo na rakouský trh, a to též s odkazem na to, že označení „Bud“ je chráněno uvedenou bilaterální dohodou. Vídeňský obchodní soud položil Evropskému soudnímu dvoru předběžnou otázku týkající se slučitelnosti uvedené bilaterální dohody s nařízením č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských a potravinářských výrobků, resp. s ustanoveními Smlouvy ES.

ESD dospěl k závěru, že uvedené nařízení v zásadě nebrání tomu, aby Rakousko jako členský stát EU aplikovalo bilaterální smlouvu s nečlenským státem EU (ČR), na jejímž základě poskytne ochranu jednoduchému a nepřímému označení původu, a to i tehdy, pokud by taková ochrana mohla vést k matení spotřebitelů či pokud by v jejím důsledku bylo znemožněno do Rakouska dovážet výrobek, který je jinak oprávněně uváděn na trh v jiném členském státě EU.

Na druhé straně pokud v důsledku této skutečnosti dojde k zákazu uvádění na trh zboží z nečlenského státu (USA), které je oprávněně uváděno na trh v jiném členském státu EU, jedná se o omezení volného pohybu zboží v rámci EU a je nutné ověřit, zda je toto omezení možné odůvodnit v souladu s právem ES.

V souladu s dosavadní rozhodovací praxí ESD nejprve konstatuje, že účelem předmětné bilaterální dohody je ochrana soutěže, přičemž tento účel spadá do oblasti ochrany průmyslového vlastnictví za předpokladu, že se předmětné označení po vstupu dohody v účinnost nestalo ve státu původu (ČR) označením generickým.

ESD však nevyslovil svoje konečné stanovisko ve věci. Na otázku, zda je uvedené omezení volného pohybu zboží slučitelné s právem ES, musí odpovědět národní (v tomto případě vídeňský obchodní) soud. V případě, že dospěje k závěru, že s ohledem na skutkové okolnosti a obecné mínění v České republice název „Bud“ nepochybně označuje region či místo v České republice a musí být tedy chráněn na základě ochrany průmyslového vlastnictví, rozšíření této ochrany na území Rakouska není podle není v rozporu ESD v rozporu s právem ES.

Dalším důležitým rozsudkem v oblasti průmyslového vlastnictví je rozsudek ESD ve věci Shield Mark (C-283/01) ze dne 27. listopadu 2003 týkající se podmínek, za nichž je možné registrovat zvukové označení jako ochrannou známku.