Informace k novele zákona o kolektivním investování18/03/06 / cata_legal-tax-update

Tzv. černé kolektivní investování

Právní úprava kolektivního investování vycházela doposud z toho, že zákon o kolektivním investování (obdobně jako jeho předchůdce – zákon o investičních fondech a investičních společnostech) upravoval výhradně činnost investičních fondů a investičních společností. Novela přináší v tomto ohledu zásadní změnu.

Nově zákon zakazuje jakékoli aktivity spočívající ve shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování, pokud se tak neděje na základě zvláštního veřejnoprávního povolení, jako jsou povolení k činnosti investičních fondů, investičních společností, případně povolení k činnosti bank, pojišťoven nebo penzijních fondů. Zákon však zároveň konstatuje, že porušením tohoto zákazu není veřejné nabízení cenných papírů za podmínek stanovených zákonem o podnikání na kapitálovém trhu. Tato úprava vzbuzuje mnohé nejasnosti. Především není jasné, co se rozumí pod pojmem „veřejnost“, a s tím související otázka, na které subjekty zákaz dopadne. Zvlášť významné jsou tyto otázky pro soukromé fondy rizikového kapitálu, ale i pro různé nemovitostní spolky a fondy německého typu či i pouhá stavební družstva.

2. Nemovitostní fondy

Dosavadní právní úprava sice obsahovala úpravu fondů, které investují do nemovitostí nebo do tzv. nemovitostních společností, nicméně stanovila, že nejnižší investice jednoho investora do takového fondu činí 2 mil. Kč. Tak byly tyto fondy nevyužitelné pro retailovou klientelu.

Novela přináší zásadní změnu, která na jedné straně odstraňuje požadavek na minimální výši investice a umožňuje tak tento typ investice nabídnout širokému okruhu investorů, což z ekonomického pohledu znamená zásadní změnu i pro trh s nemovitostmi. Na druhé straně novela podstatně zpřísňuje pravidla investování tohoto druhu fondů. Novela přináší podrobnou úpravu nemovitostních společností, upravuje tzv. výbor odborníků, jehož úkolem je oceňovat nemovitosti v majetku fondu, a nově stanoví některé investiční limity. V souvislosti s požadavky praktického života vzbuzuje nová úprava otázky týkající se možností participace fondů na developerských projektech, především možnost akvizic nemovitostních společností, úvěrového financování výstavby a rizik z toho vyplývajících.

3. Fondy kvalifikovaných investorů

Novinkou v oblasti kolektivního investování jsou novelou zaváděné tzv. fondy kvalifikovaných investorů. Jedná se o fondy, do nichž mohou investovat pouze finanční instituce a osoby, které podepíší prohlášení, že mají zkušenosti s obchodováním s cennými papíry. Minimální investice na jednoho investora je 1 mil. Kč. Tyto fondy mohou mít i jen jediného investora, maximálně však 100.

Zákon fondům kvalifikovaných investorů nestanoví vůbec žádná investiční omezení nebo limity. Ponechává jim daňové výhody fondů kolektivního investování (5% daň), především díky čemuž budou fondy kvalifikovaných investorů zřejmě využívány ve všech oblastech podnikání, především pak jako fondy rizikového kapitálu, nebo developery či správci nemovitostí. V této souvislosti vznikají otázky týkající se především rozsahu přípustných investic fondů (např. zda může fond investovat do výrobního podniku), příp. zda může být takový fond nemovitostní společností.