Insolvence a exekuce - finanční problémy dlužníků částečně řeší návrh Vlády

Ministerstvo spravedlnosti dne 31. 3. 2020 předložilo Vládě návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu. Pokud bude návrh zákona schválen Parlamentem ČR, uplatní se (mimo jiné) některá speciální pravidla insolvenčního a exekučního práva, která mají především podnikatelům umožnit návrat k podnikání.

1. Insolvenční právo

Cílem návrhu je mimo jiné dočasně chránit podnikatele před vstupem do insolvence, a to ať již dobrovolné nebo nedobrovolné. V první řadě se tak navrhuje, že na přechodnou dobu do 31. srpna 2020 bude pozastavena schopnost věřitele svým insolvenčním návrhem vyvolat zahájení insolvenčního řízení (k věřitelským návrhům podaným v této době se dle návrhu nepřihlíží). Zároveň se navrhuje, že po přechodnou dobu ode dne nabytí účinnosti zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do 31. prosince 2020, bude pozastavena povinnost dlužníka, který je právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobou, podat na sebe insolvenční návrh. Návrh vychází z úvahy, že v důsledku skutečností způsobených přijetím mimořádných opatření se mohou podnikatelé v krajním případě dostat do stavu přechodného úpadku, který však mohou po skončení mimořádných opatření překonat. K znovunastartování podnikání je tak podnikatelům poskytnuta jasně vymezená doba. Dané pravidlo se však nevztahuje na ty subjekty, jejichž úpadek nastal před přijetím mimořádných opatření, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádnými opatřeními, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky. Navíc se navrhuje, aby se doba, po kterou platí pozastavení povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh, nezapočítávala do doby, ve které lze podle insolvenčního zákona odporovat právním úkonům dlužníků.

Dále se navrhuje zavedení institutu mimořádného moratoria, který podnikatelům nabízí zvláštní ochranný režim (preventivně před i po podání insolvenčního návrhu, avšak vždy před rozhodnutím o insolvenčním návrhu), po jehož dobu je chrání před rozhodnutím o úpadku a umožňuje jim provozovat svůj závod. O mimořádné moratorium by měl žádat prostřednictvím elektronického formuláře v době do 31. srpna 2020 dlužník, který je podnikatelem a který mj. nebyl k 12. březnu 2020 v úpadku a žádá o jeho zřízení v důsledku přijetí mimořádných opatření. Mimořádné moratorium se má povolovat jen na základě posouzení kompletnosti náležitostí žádosti a bude možné ho vydat na dobu 3 měsíců (a poté – již se souhlasem věřitelů – ještě o další 3 měsíce prodloužit). Automaticky se dlužníku povoluje využít úlev, podpor a finančních prostředků z veřejných prostředků určených ke zmírnění dopadů epidemie bez rizika rozporu se stávajícími pravidly nakládání s majetkovou podstatou. Hlavním cílem mimořádného moratoria je tak ochránit jinak konkurenceschopné podniky v době mimořádné krize a překonat výpadek disponibilních prostředků prostřednictvím dočasného omezení realizace zajištění či zahájení vykonávacího řízení (exekuce). Mimořádné moratorium je odvozeno z tradičního moratoria upraveného v § 115 a násl. insolvenčního zákona s tím, že mezi největší rozdíly patří absence nutnosti konsenzu věřitelů pro zahájení mimořádného moratoria a při vyhlášení mimořádného moratoria nenastávají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Negativní dopady mimořádného moratoria vůči věřitelům jsou v návrhu částečně kompenzovány pozastavením běhu lhůt (resp. odkladem jejich vzniku) k uplatňování práv vůči dlužníkovi, a to v průběhu trvání mimořádného moratoria.

Návrh zákona dále předpokládá zavedení zvláštních opatření ve vztahu k plnění splátkového kalendáře, ve vztahu k podmínkám osvobození dlužníka od placení pohledávek a rovněž ve vztahu k plnění reorganizačního plánu. Cílem těchto opatření je umožnit dlužníku navzdory přijatým mimořádným opatřením plnit podmínky splátkového kalendáře, či reorganizačního plánu. Například ve vztahu k plnění reorganizačního plánu, v případě, že reorganizační plán byl ke dni 12. března 2020 pravomocně schválen, ale nebyl ještě zcela splněn, umožňuje návrh zákona dlužníku navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl, že dlužník je oprávněn dočasně přerušit plnění reorganizačního plánu, a to nejdéle do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do 31. prosince 2020.

Konečně návrh zákona obsahuje opatření ve vztahu ke zvláštnímu způsobu doručení v insolvenčním řízení. Navrhuje se vyloučit až do uplynutí doby 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření zvláštní doručování osobám, které mohou podat opravný prostředek proti rozhodnutím insolvenčního soudu, ledaže jde o dlužníka, osoby, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a osoby, které mají v insolvenčním řízení něco vykonat.

2. Exekuce – zastavování bezvýsledných exekucí

Návrh zákona rovněž obsahuje opatření k zastavování bezvýsledných exekucí. Konkrétně se navrhuje stanovit povinnost soudního exekutora rozhodnout o zastavení exekuce v případě, že po dobu posledních 3 let nedošlo k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti nebo nebyl-li po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by stačil alespoň ke krytí nákladů exekuce. Do doby rozhodné pro posouzení marné exekuce by se přitom měla započítávat i doba před účinností zákona v maximální délce 3 let, v průběhu které nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, ani nebyl zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by stačil alespoň ke krytí nákladů exekuce.

Rozhodnutí o zastavení může oprávněný odvrátit, pokud na výzvu soudního exekutora v přiměřené lhůtě složí další zálohu na náklady exekuce, jejíž výše by měla být stanovena prováděcím právním předpisem. U řízení vedeného ve prospěch oprávněného, u kterého lze předpokládat, že by mu složení zálohy způsobilo obtíže (např. oprávněný při exekuci na výživné, náhradu újmy způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem), však k odvrácení zastavení exekuce postačí, když oprávněný sdělí, že se zastavením exekuce nesouhlasí.

Oproti ostatním ustanovením návrhu zákona se však navrhuje, aby část týkající se exekucí nabyla účinnosti až první den třetího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení.

• Zpět na úvodní stránku