Nestihli jste včas podat odvolání nebo žalobu z důvodu COVID-19? Podívejte se na možnosti.

V době trvání nouzového stavu budou moci účastníci řízení (popř. jejich zástupci) žádat o prominutí zmeškání lhůty i v případech, ve kterých to za běžných okolností není možné, a to za podmínky, že lhůta byla zmeškaná v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření přijatého pro boj s rozšířením COVID-19.

Ministerstvo spravedlnosti dne 31. 3. 2020 předložilo Vládě návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu („Návrh zákona“). Pokud bude Návrh zákona schválen Parlamentem ČR, budou moci účastníci různých řízení před českými soudy (případně i jejich zástupci) žádat o prominutí zmeškání lhůty v řízení, a to i tehdy, pokud za běžných okolností prominutí zmeškání lhůty zákon vylučuje.

Prominutí zmeškání lhůty má výhradě procesní účinky a nemá dopad na běh hmotněprávních lhůt (například na běh promlčecích či prekluzivních lhůt). V tomto ohledu lze proto prominout výhradně zmeškání lhůty vyplývající z procesních předpisů, tj. procesní lhůty. Na druhou stranu, pokud je učinění určitého podání (například podání žaloby) omezeno lhůtou vyplývající z hmotněprávního předpisu (například dovolání se neplatnosti rozhodnutí valné hromady), zmeškání takové lhůty nelze podle Návrhu zákona prominout.

Podmínkou prominutí zmeškání lhůty je existence a prokázání omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi (případně jeho zástupci) znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit. Návrh zákona je postaven na individualizovaném posuzování (tj. není zde automatický nárok na prominutí) ze strany soudu, který bude na základě žádosti přezkoumávat, zda omluvitelné důvody v konkrétním případě skutečně existovaly. Soud tedy bude posuzovat, zda konkrétní osoba byla skutečně a prokazatelně mimořádným opatření omezena takovým způsobem, že nemohla dodržet lhůtu a daný procesní úkon učinit (např. byla hospitalizována v nemocnici, byla v domácí karanténě, byla uzavřena pobočka pošty v místě jejího bydliště a neměla z důvodu uzavření dané oblasti možnost se dopravit jinam, advokát potřeboval pro účely učinění nějakého úkonu nahlédnout do soudního spisu, což z důvodu jeho karantény či omezení provozu soudu nebylo možné).

Délka lhůty pro podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty se liší v závislosti na druhu soudního řízení a běží od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii znemožňujícího nebo podstatně ztěžujícího učinění úkonu. Návrh zákona však současně zaručuje, že žádat o prominutí zmeškání lhůty bude možné do Návrhem zákona stanovené doby od ukončení nouzového stavu. S žádostí o prominutí zmeškání lhůty je třeba spojit i zmeškaný úkon.

O prominutí zmeškání lhůty je možné žádat:

  1. V občanském soudním řízení, a to do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu. Lhůta pro podání návrhu však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. Může se žádat například o prominutí zmeškání lhůty pro podání dovolání podle § 240 odst. 2 o. s. ř., lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle části páté občanského soudního řádu podle § 247 odst. 1 o. s. ř., lhůty pro podání žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení podle § 235 odst. 1 o. s. ř. nebo soudcovské lhůty u tzv. kvalifikované výzvy dle § 114b o. s. ř.
     
  2. Ve správním soudnictví, a to do dvou týdnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu. Lhůta pro podání žádosti však neskončí dříve než dva týdny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. Může se žádat například o prominutí lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 72 odst. 4 s. ř. s. či kasační stížnosti podle § 106 odst. 2 s. ř. s.
     
  3. V řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení, a to do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu. Lhůta pro podání žádosti však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. Možnost prominutí zmeškání lhůty z důvodu mimořádných opatření je nicméně v některých případech omezená. V řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí a postižením obchodního závodu, v němž dochází k prodeji závodu, případně ve výkonu rozhodnutí postižením jiných majetkových práv se předpokládá, že prominout zmeškání lhůty pro podání odvolání proti usnesení o příklepu bude možné jen do té doby, než na vydražitele přejde vlastnické právo.
     
  4. V insolvenčním řízení, a to do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu. Lhůta pro podání žádosti však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. I v insolvenčním řízení je však možnost prominutí zmeškání lhůty omezená; je vázána na to, že o věci, jíž se úkon týká, dosud nebylo rozhodnuto, a jde-li o opravný prostředek v podobě odvolání či námitky, nenabylo-li rozhodnutí, kterého se opravný prostředek týká, právní moci.
     
  5. V řízení podle zákona o Ústavním soudu, a to do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující podání návrhu. Lhůta však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
     
  6. Obdobně je možné žádat v trestním řízení o navrácení lhůty. Návrh umožňuje všem osobám, kterým pro provedení procesního úkonu svědčí lhůta stanovená trestním řádem nebo jinými zákony upravujícími trestní řízení, žádat o navrácení lhůty zmeškané v době trvání mimořádných opatření proti epidemii. O navrácení lhůty je třeba požádat do tří dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující provedení úkonu; lhůta však neskončí dříve než tři dny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
     
  7. O prominutí zmeškání lhůty je rovněž možné požádat v řízeních o uspokojení majetkového nároku podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a v řízení o žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech.