Zákon o odložení splatnosti úvěrů nabývá konkrétních obrysů.
Ministerstvo financí předloží na dnešním mimořádném zasedání vlády návrh zákona o odložení splatností úvěrů (naši kanceláři se dostal do rukou pracovní návrh znění tohoto zákona). Přestože se daný návrh může během jednání vlády, resp. během legislativního procesu, ještě měnit, chtěli jsme Vás zatím seznámit alespoň se základními obrysy připravovaného návrhu.
Zástupci Ministerstva financí předloží na dnešním mimořádném zasedání vlády návrh zákona o odložení splatností úvěrů. Přestože se daný návrh může během jednání vlády, resp. během legislativního procesu, ještě měnit, níže Vám poskytujeme alespoň základní obrysy připravovaného návrhu.
Působnost:
- Zákon o odložení splatnosti úvěrů (dále jen „Zákon“) se použije na:
- spotřebitelské i podnikatelské úvěry;
- běžné (neúčelové) i hypoteční úvěry;
- úvěry sjednané a čerpané před 26. březnem 2020 (v případě hypotečních úvěrů postačí, že takový úvěr byl sjednán před 26. březnem 2020, přičemž před uvedeným datem nemuselo dojít k jeho čerpání).
- Zákon se nepoužije na:
- úvěry poskytnuté bankám, pojišťovnám, investičním společnostem atd. (osobám regulovaným podle zákona upravujícího doplňkový dohled ve finančních konglomerátech);
- úvěry jejichž účelem je obchod s investičním nástrojem a úvěry ve formě investičního nástroje (dluhopisy);
- úvěry ve formě úvěrového rámce (kontokorent, kreditní karta, jiné druhy revolvingových úvěrů); a
- některé další druhy úvěrů (např. odložená platba, pokud odložení není zpoplatněno (faktura)).
Ochranná doba:
- Ochranná doba je název pro dobu, po kterou budou trvat práva a povinnosti založená Zákonem.
- Využití ochranné doby musí úvěrovaný oznámit věřiteli, přičemž věřitel musí umožnit poskytnutí takového oznámení i dálkovým způsobem. Oznámení musí obsahovat identifikaci úvěrovaného, prohlášení, že úvěrovaný má v úmyslu využít ochrannou dobu, a identifikaci úvěru, kterého se ochranná doba týká.
- Ochranná doba začne běžet od prvního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni, v němž věřiteli došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochranné doby, a bude trvat do 31. října 2020. Úvěrovaný bude mít rovněž možnost vybrat si zkrácenou ochrannou dobu, která by trvala pouze do 31. července 2020.
- Povinnost úvěrovaného platit splátky úvěru bude odložena na dobu po skončení ochranné doby. Úvěrované právnické osoby by nicméně i v ochranné době stále musely platit splátky úroku (ale nikoli jistiny).
- Věřitel bude mít po dobu trvání ochranné doby právo na úrok ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 % [přesná sazba je stále předmětem diskuzí], pokud nebyl sjednán úrok nižší. Uvedené omezení smluvního úroku neplatí pro úvěrované podnikatele. Jejich úvěry tak budou i v ochranné době úročeny sjednaným smluvním úrokem.
- Věřitel nebude mít po dobu trvání ochranné doby právo na jiné platby související s úvěrem než úrok. Uvedené znovu neplatí pro úvěrované právnické osoby.
- V případě plnění úvěru ve splátkách bude úrok za ochrannou dobu splacen tak, aby nedošlo ke zvýšení výše jednotlivých splátek, tj. dojde k odpovídajícímu prodloužení doby splatnosti.
- O délku ochranné doby se prodlouží období, pro které byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba.
- Využití ochranné doby nebude mít vliv na budoucí posuzování úvěruschopnosti (rizikovosti) úvěrovaného.
- Ochranná doba musí být poskytnuta zdarma.
Důsledky prodlení úvěrovaného:
- Současně platí, že od prvního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po nabytí účinnosti Zákona věřiteli nebude vznikat právo na jakékoliv platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného. To znovu neplatí pro prodlení úvěrovaných právnických osob.
- Uvedené pravidlo bude platit bez ohledu na to, zda úvěrovaný oznámí využití ochranné doby.
Výše jsme pro Vás shrnuli první předběžné informace k návrhu zákona o odložení splatnosti úvěrů. Situaci pro Vás budeme nadále monitorovat a na tomto místě aktualizovat.