Finanční reporting za epidemie koronaviru

29. březen 2020  |  Finance a pojištění

Zatímco burzy na celém světě zaznamenaly dramatické propady a ekonomika zjevně směřuje do globální recese, dohledové orgány přicházejí s opatřeními, která reagují na nastalou situaci v oblasti regulace finančních trhů. V tomto ohledu považujeme za zatím nejvýznamnější opatření posun lhůt pro finanční reporting ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), nicméně významné jsou i doporučení ESMA a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) týkající se dopadů koronavirové epidemie právě do účetnictví, resp. její vliv na kvalifikaci finančních nástrojů, což je otázka kterou se budou muset zabývat emitenti cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaných trzích (ale i finanční instituce) právě v rámci přípravy výroční zprávy.

Doporučení účastníkům finančních trhů

Již 11. března 2020 uveřejnila ESMA základní obecná doporučení účastníkům finančních trhů týkající se oblastí zajištění kontinuity provozu, tržní transparence, finančního výkaznictví a správy investičních fondů. Podle nich by emitenti měli co nejdříve zveřejnit veškeré významné informace týkající se dopadů koronavirové epidemie na jejich základní hospodářské ukazatele, vyhlídky nebo finanční situaci v souladu s jejich povinnostmi v oblasti transparentnosti podle nařízení o zneužívání trhu, tj. jako „vnitřní informaci“. Emitenti by měli též zajistit transparentnost skutečných a potenciálních dopadů koronavirové epidemie, pokud je to možné, na základě kvalitativního i kvantitativního posouzení svých obchodních aktivit, finanční situace a ekonomické výkonnosti ve své finanční zprávě za rok 2019.

Pravidla pro klasifikaci finančních nástrojů

Problematikou posuzování finančních aktiv v kontextu koronavirové epidemie se zabývá vyjádření ESMA z 25. března 2020, v němž se ESMA věnuje implikacím epidemie koronaviru pro výpočet očekávaných úvěrových ztrát podle účetního standardu IFRS 9 (Finanční nástroje). Současně vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) sdělení, v němž se vyjadřuje především k otázkám souvisejícím s klasifikací úvěrových pohledávek bank (mj. též s ohledem na různé druhy dluhových moratorií).

Faktické prodloužení lhůt pro uveřejnění výročních zpráv

Podle prohlášení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ze dne 27. března 2020 by zpoždění ve zveřejňování výročních a pololetních zpráv emitenty, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, měly být příslušnými národními orgány dohledu tolerovány za následujících podmínek: (i) výroční finanční zprávy se uveřejní nejpozději dva (2) měsíce po uplynutí lhůty stanovené zákonem, zatímco pololetní finanční zprávy nejpozději jeden (1) měsíc po příslušné lhůtě; (ii) emitenti, kteří očekávají zpoždění, předem informují své národní orgány dohledu a trhy o zpoždění, důvodech zpoždění a pokud možno i předpokládaném datu zveřejnění. Pro praxi nejvýznamnějším dopadem je tedy faktické prodloužení lhůty pro uveřejnění výroční zprávy o dva měsíce, resp. do konce června tohoto roku, za předpokladu, že tuzemští emitenti o odložení uveřejnění výroční zprávy informují ČNB a organizátora relevantního trhu.

Podle dostupných informací vyjádřila ČNB ochotu akceptovat odložení uveřejnění výročních zpráv i u jiných povinných osob na finančním trhu (které nejsou kótovaným emitentem a které by měly zaslat výroční zprávu do konce dubna), a to v zásadě za shodných podmínek.