Jak řešit školení zaměstnanců a dobrovolníků k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?

Této povinnosti nebyl zaměstnavatel zproštěn. Vzhledem k možnosti, že onemocnění COVID-19 by za určitých okolností mohlo být kvalifikováno jako nemoc z povolání, je na místě intenzivněji informovat o rizicích a zavádět adekvátní preventivní protiopatření. Navíc je nutno mít na paměti, že právě pro tuto situaci, kterou nyní prožíváme, pracovněprávní předpisy předvídají zostřené poučovací a zaškolovací povinnosti pro zaměstnavatele.

Praktickým problémem spojeným se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v současné době mj. proškolování zaměstnanců. Jakkoli krizovými či mimořádnými opatřeními nebylo konkrétně zakázáno ani upraveno školení zaměstnanců při práci, je nebytné vycházet z vyhlášeného nouzového stavu a příslušných omezení týkajících volného pohybu osob a jejich shromažďování, jakož i vydaných doporučení zaměstnavatelům. V tomto ohledu je pak i významným faktorem, který je třeba brát v úvahu, kvalifikace nemoci COVID-19 na jedné straně jako nakažlivé lidské choroby pro účely trestního zákoníku (trestný čin úmyslného nebo nedbalostního šíření nakažlivé lidské nemoci, za který mohou být stíhány fyzické i právnické osoby, tedy i zaměstnavatelé) a na straně druhé, při splnění dalších podmínek, jako nemoci z povolání. Vyvstává tedy otázka, zda lze za stávající situace školení k výkonu práce realizovat, která z nich a jakým způsobem. Domníváme se, že kritériem je v prvé řadě nezbytnost. Zaměstnavatelé by v tomto ohledu měli zvážit, do jaké míry jsou školení významná pro zachování činnosti společnosti. V tomto ohledu považujeme školení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejen za nezbytná, ale dokonce za taková, která je nutno realizovat ve zvýšené míře.

Z hlediska formy konání těchto školení se nabízí následující kroky:

1. Ministerstvo práce a sociálních věcí („MPSV“) doporučuje realizovat školení za využití moderní techniky. Pro tento postup je však nezbytné vytvořit adekvátní podmínky. Zaměstnavatelé by měli v prvé řadě aktualizovat vnitřní předpisy obsahující osnovy školení k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem co nejvíce uložit zajištění proškolení takovou formou, která nevyžaduje osobní přítomnost proškolovaného zaměstnance a jeho školitele. Současně by pak měli zajistit příslušné technické zařízení, které je funkční, bezpečné a jejich kontrola byla provedena v souladu s platnou právní úpravou.
2. Prostřednictvím videí či e-learningu lze obtížněji zaškolovat zaměstnance k rizikové práci, kterou nikdy či dlouhou dobu nedělal. Dohled a ukázka ze strany školitele budou právě zde nezbytné, stejně jako provádění prohlídek technických zařízení určených k využití při práci v souladu s platnými předpisy. Není-li proto možné realizovat proškolení za pomoci e-learningových metod a musí-li se školení zaměstnanec skutečně nezbytně osobně zúčastnit, pak je na zvážení školení realizovat tak, aby se jich zaměstnanci mohli účastnit jednotlivě. Stejně tak kontroly vyhrazených technických zařízení lze realizovat při minimalizaci počtu osob, které se musí kontroly účastnit.
3. Za účelem proškolení zaměstnanců lze využít služby prevence poskytované externě osobou odborně způsobilou v prevenci rizik, neboť tato činnosti nespadá pod zákaz prodeje služeb v provozovnách stanovený mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví ze dne 26. března 2020.
4. Vydaná opatření vlády zatím nijak neřeší prodloužení doby platnosti osvědčení osoby odborně způsobilé v prevenci rizik. Ta tak může i nyní plynutím času pozbýt osvědčení dokládající její odbornou způsobilost, ač v současné době si nebude schopna tuto kvalifikaci obnovit z důvodu některých pozastavených zkoušek u akreditovaných institucí (ve smyslu usnesení Vlády České republiky ze dne 12. března 2020 č. 201). MPSV nicméně v tomto bodě připravuje adekvátní opatření, kterým by došlo k prodloužení platnosti některých osvědčení.

I když by aplikační praxe uvítala pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci obdobu čl. II usnesení Vlády České republiky ze dne 23. března 2020 č. 280 o přijetí krizového opatření, kterým byl vyřešen problém nedostatku kapacit poskytovatelů pracovnělékařských služeb pro posuzování zdravotního stavu zaměstnanců, MPSV zatím preferuje zdraví zaměstnanců. Je totiž důvodná obava z toho, že zaměstnavatel neproškolí adekvátně své zaměstnance a pošle je k výkonu rizikové práce s fatálními účinky pro ně i pro společnost. O to více je na jednotlivých zaměstnavatelích, aby identifikovali ty části prevence bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které lze realizovat za pomoci e-learningu či jinými formami nevyžadujícími současnou přítomnost více osob. Zaměstnavatelé by se měli aktivně vyhýbat hromadnému proškolování osob za osobní přítomnosti z důvodu nebezpečí přenosu COVID-19.

Osoby odborně způsobilé v prevenci rizik by právě v době pandemie mohly najít rozšíření svého uplatnění z hlediska četnosti poskytnutých služeb, když svým zákazníkům za úplatu nabídnou know-how formou e-learningových metod výuky.

Ať již zaměstnavatelé realizují preventivní opatření jakýmkoliv způsobem, musí mít neustále na paměti, že je nutno proškolení, resp. kontrolní prohlídky dostatečně písemně zdokladovat, neboť dojde-li k újmě na zdraví, budou kontrolní orgány prošetřovat, zda zaměstnavatel dostatečně zajistil bezpečnost svých zaměstnanců.

• Zpět na úvodní stránku