Soutěžní úřady napříč Evropou reagují na pandemii COVID-19
Evropská soutěžní síť sdružující soutěžní úřady napříč Evropskou unií vydala společné prohlášení, v němž reaguje na bezprecedentní sociální a hospodářské dopady způsobené globální pandemií onemocnění COVID-19. Společné prohlášení vymezuje úpravu priorit soutěžních úřadů po dobu trvání probíhající pandemie.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se připojil ke společnému prohlášení Evropské soutěžní sítě a přijal za své zásady pro aplikaci práva hospodářské soutěže po dobu trvání společenské krize způsobené onemocněním COVID-19.
Společné prohlášení předně zmiňuje, že právo hospodářské soutěže disponuje mechanismy, které se mohou ve vhodných a nezbytných případech přizpůsobit aktuálnímu vývoji trhů a ekonomiky. Primárním cílem soutěžního práva přitom nadále zůstává zajištění rovných podmínek pro soutěžitele na trhu.
Soutěžní úřady ovšem vnímají, že současná mimořádná situace může vyvolat potřebu, aby soutěžitelé spolupracovali na zajištění dodávek a spravedlivé distribuci nedostatkového zboží všem spotřebitelům.
Proto společné prohlášení deklaruje, že za těchto okolností soutěžní úřady nebudou aktivně zasahovat proti nezbytným a dočasným opatřením, která budou zavedena z důvodu zamezení výpadkům v dodávkách.
Společné prohlášení rovněž uvádí, že s přihlédnutím k současnému stavu se navíc zdá, že taková opatření by ani nebylo možné považovat za problematická ze soutěžního pohledu, neboť by buď nespadala mezi zakázané dohody (dle § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže a čl. 101 SFEU), nebo by vytvářela přínosy, které by pravděpodobně převážily případná omezení (dle § 3 odst. 4 zákona o ochraně hospodářské soutěže a čl. 101(3) SFEU). Pokud si soutěžitelé nebudou jisti kompatibilitou jejich opatření a iniciativ s evropským soutěžním právem, mohou si vyžádat neformální stanovisko od Evropské komise či Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Ze společného prohlášení lze rovněž vyčíst striktní přístup vůči soutěžitelům, kteří by současné situace chtěli zneužít ve svůj prospěch, a to zejména v oblasti zdravotnického materiálu. Zdůrazněna je nutnost zajistit dostupnost nezbytných ochranných zdravotních pomůcek (roušek a desinfekčních gelů) pro spotřebitele za spravedlivé ceny. Soutěžní úřadu z tohoto důvodu zasáhnou proti soutěžitelům, kteří zneužijí současné situace prostřednictvím kartelové dohody nebo zneužitím dominantního postavení. Jako příklad takového jednání lze uvést cenové kartely, nebo stanovení nedůvodně vysokých cen dominantním soutěžitelem.
Existují přitom mechanismy, které mohou zabránit nepřiměřenému zvyšování cen v rámci distribučního řetězce, a které jsou v souladu s právem hospodářské soutěže. Příkladem je stanovení maximálních cen výrobci pro další prodej jejich produktů. Tento mechanismus zmiňuje i společné prohlášení. Takové opatření může přitom zabránit neodůvodněným zvýšením cen na úrovni distribuce.
Nad rámec výše uvedeného lze dodat, že Úřad je oprávněn vydat dle § 4 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže blokovou výjimku, na jejímž základě by se zákaz kartelových dohod nevztahoval na v ní specifikované typy dohod. Pokud by tak v souvislosti s určitými dohodami ohledně distribuce nedostatkového zboží všem spotřebitelům učinil, což by za nastalé situace bylo více než žádoucí, došlo by ke zvýšení právní jistoty a v konečném důsledku i k možnému zvýšení dostupnosti nedostatkového zboží. I pokud by se tak nestalo, je dobře, že je v této krizové době připraven Úřad pro ochranu hospodářské soutěž či Evropská komise potvrdit soutěžitelům vynětí jejich konkrétních dohod ze zákazu protisoutěžních dohod individuálně na základě jejich žádosti formou poskytnutí stanoviska.