Jak za současné situace postupovat u záloh na daň z příjmů? A co když nám vznikl přeplatek?
Na našem blogu jsme již informovali o zmírňujících daňových opatřeních, která schválila vláda v souvislosti s aktuální situací způsobenou šířením koronaviru. Ta se do určité míry týkají i povinností k úhradě záloh na daň z příjmů. Jaké jsou tedy nyní možnosti v oblasti placení záloh? A co když poplatník očekává vznik přeplatku na dani? Dále uvedený komentář se týká především poplatníků, na které se vztahuje konec lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů 1. 4. 2020.
Po zveřejnění prvních zmírňujících daňových opatření se některým poplatníkům ulevilo, že nemusí ve lhůtě do 1. 4. 2020 podat přiznání k dani z příjmů ani uhradit doplatek daně. Na druhé straně vyvstávají nové otázky, například jak je to s úhradou pololetních či čtvrtletních záloh na daň z příjmů. Připomínáme, že 16. 3. 2020 byla splatná jedna ze čtvrtletních záloh na daň a 15. 6. 2020 bude splatná další.
V první řadě je třeba připomenout, v jaké výši jsou zálohy splatné. Obecně platí, že záloha se platí na základě poslední známé daňové povinnosti („daně“). Březnová záloha splatná do 16. 3. 2020 se tak ve většině případů vypočetla z daně za rok 2018, neboť daň za rok 2019 ještě nebyla pravomocně vyměřena (nebyla známa). Pokud jde o červnovou zálohu na daň, bude záležet na tom, zda poplatník podá přiznání k dani z příjmů později než 1. 4. 2020 (bez sankcí). Pokud této možnosti využije a přiznání podá před 15. 6. 2020, vypočítá si výši zálohy již podle daně za rok 2019. Pokud daňové přiznání ale podá až po tomto datu, bude jeho poslední známá daň stále ta za rok 2018. V takovém případě tedy bude hradit zálohu ve stejné výši jako zálohu splatnou do 16. 3. 2020 (má-li poplatník čtvrtletní zálohy), případně jako záloha k 15. 12. 2019 (hradí-li zálohy pololetně).
Co dělat, když poplatník není schopen zálohu včas zaplatit?
V případě neuhrazené březnové zálohy vznikají poplatníkům ze zákona úroky z prodlení. Ty budou ale podle vládního opatření plošně prominuty za období až do 1. 7. 2020. Pokud tedy poplatník bude schopen zálohu uhradit ve lhůtě do 1. 7. 2020, není třeba podnikat žádné kroky. Pokud však již nyní ví, že zálohu do počátku července nebude schopen zaplatit, je možné požádat o posečkání s její platbou. V případě, kdy správce daně žádosti vyhoví, bude se nedoplatek na záloze po 1. 7. úročit sazbou 7 % plus repo sazba platná 1. 7. 2020. Tato sazba je poloviční oproti standardní sazbě úroku z prodlení. Obdobně je pak možno žádat o posečkání červnové či každé další zálohy. Pokud již nyní poplatník ví, že jeho příjmy, resp. daň za letošní rok budou nižší než v předcházejícím roce, má možnost požádat o snížení záloh či o zproštění povinnosti jejich úhrady. Takovouto žádost je však třeba řádně doložit reálným odhadem výsledku hospodaření. V této souvislosti připomínáme, že vláda schválila odpuštění správních poplatků pro všechny žádost podané do 31. 7. 2020.
Pozdější podání daňového přiznání není výhodné, pokud očekáváte přeplatek
V souvislosti s plošným prominutím sankcí v případě pozdního podání daňového přiznání je však třeba zmínit i situace, kdy poplatníkovi vznikne na základě daňového přiznání za poslední zdaňovací období přeplatek na dani. Přeplatek správce daně ze zákona vrací ve lhůtě 30 dní od lhůty po podání daňového přiznání. Poplatníci, kteří již podali daňové přiznání nebo jej podají do 1. 4. 2020, by měli své přeplatky na dani obdržet nejpozději začátkem května 2020. Pokud ale podají daňové přiznání později, bude 30denní lhůta pro vrácení daně běžet až od data jeho skutečného podání.
Z tohoto pohledu je tedy výhodnější, aby poplatníci očekávající přeplatek na dani s podáním daňového přiznání neotáleli a podali jej ve lhůtě do 1. 4. 2020. Naopak ti poplatníci, kterým zaplacené zálohy nebudou na daň za rok 2019 stačit a daň budou muset doplácet, odklad do 1. 7. 2020 ocení.