Vláda schválila obnovení kompenzačního bonusu pro zavřené obory podnikání a odklad EET

21. říjen 2020  |  Krizová a mimořádná opatření

V souvislosti s aktuální situací a narůstajícím šířením koronaviru schválila vláda návrh na obnovení kompenzačního bonusu pro OSVČ, společníky malých s.r.o. a osoby pracující na dohody mimo pracovní poměr působící v oborech podnikání, které byly přímo zasaženy vládními zákazy v rámci krizových opatření. Dále vláda schválila odklad elektronické evidence tržeb do 1. ledna 2023.  

1. Obnovení kompenzačního bonusu

V rámci vyhlášeného nouzového stavu na dobu 30 dnů ode dne 5. října 2020 byla realizována řada omezujících opatření, která mají negativní dopad na podnikání. Nový kompenzační bonus pro OSVČ, pro společníky vybraných společností s ručením omezeným a pro osoby pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti má zmírnit následky omezení nebo zákazů podnikatelské činnosti zavedených jako součást krizových opatření vlády přijatých v návaznosti na aktuální nouzový stav.

Pro koho bude kompenzační bonus určen?

Kompenzační bonus může získat:

A) osoba samostatně výdělečně činná

  • která byla osobou samostatně činnou ke dni 5. října nebo
  • jejíž samostatná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 12. březnu 2020

B) společník společnosti s ručením omezeným, která měla ke dni 5. října 2020

  • nejvýše 2 společníky, kteří jsou fyzickými osobami nebo
  • pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny.

Společník takové s.r.o. musí být zároveň k uvedenému dni daňovým rezidentem České republiky, nebo daňovým nerezidentem, který však předpokládá, že jeho příjmy ze zdrojů na území České republiky překročí 90 % jeho celosvětových příjmů za rok 2020.

Samotná společnost také musí splňovat určité podmínky:

  • nesmí být v bonusovém období (viz níže) v úpadku, v likvidaci nebo nespolehlivým plátcem či nespolehlivou osobou pro účely DPH,
  • musí dosáhnout minimálního obratu ve výši 180 000 Kč za předchozí zdaňovací období, resp. za první dosud neukončené zdaňovací období, a
  • musí být daňovým rezidentem České republiky nebo jiného členského státu EU/EHP.

C) osoba vykonávající práci na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti

  • která měla ke dni 5. října uzavřenou dohodu se zaměstnavatelem, jehož činnost byla omezena či zakázána výše uvedenými krizovými patřeními vlády
  • která vykonávala práci na základě této dohody v období od 1. června 2020 do 30. září 2020 a v důsledku toho byla alespoň 3 měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec,
  • a která současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Další podmínkou, kterou musí subjekty splnit, aby měly nárok na kompenzační bonus, je, že převažující část jejich příjmů v období od 1. června 2020 do 30. září 2020 bezprostředně pocházela z výše uvedených zakázaných či přímo omezených činností (pro účely tohoto porovnání se zohledňují příjmy ze závislé činnosti, samostatné činnosti nebo z nájmu, tedy příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů).

Na překážku čerpání kompenzačního bonusu na rozdíl od jarní vlny již není souběh se zaměstnáním (příjmy z případného zaměstnání však budou porovnávány s „ušlými“ příjmy v rámci výše uvedeného testu „převažujících příjmů“).

Nejvíce sporných otázek bude podle našeho názoru vznikat při posuzování, která činnost byla „bezprostředně zakázána nebo omezena“ krizovými opatřeními vlády.

Podle názoru ministerstva financí uvedeného v důvodové zprávě zákazy a omezení dopadají například na tyto oblasti podnikání:

  • provozování restauračních zařízení a barů,
  • provozování hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték,
  • pořádání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových představení,
  • pořádání svatebních oslav, oslav vstupu do registrovaného partnerství a smutečních hostin,
  • provozování cirkusů a varieté,
  • pořádání poutí a podobných tradičních akcí,
  • pořádání kongresů a jiných vzdělávacích akcí,
  • pořádání veletrhů,
  • provozování vnitřních sportovišť, posiloven a fitness center, umělých koupališť, wellness zařízení,
  • provozování zoologických zahrad,
  • provozování muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií.

Domníváme se, že naznačený pohled je velmi zužující. Použijeme-li v důvodové zprávě uvedený příklad posilovny (fitness centra), krizovým opatřením vlády (usnesení č. 1021) se zakazuje „provoz a používání posiloven a fitness center“. V těchto prostorách však provozují svou podnikatelskou činnost nejen provozovatelé posiloven a fitness center (živnost volná), ale také například trenéři, kteří za užívání těchto prostor pro účely své trenérské činnosti (živnost vázaná) zpravidla provozovateli platí (z věcného hlediska podobně, jako by si dané prostory „najímali“ či „podnajímali“). Jsme přesvědčeni, že jejich činnost byla krizovými opatřeními vlády „bezprostředně zakázána nebo omezena“ stejně jako činnost provozovatelů. Podle dosavadních informací však ministerstvo tento názor spíše nesdílí.

Lze předpokládat, že jako v případě jarního kompenzačního bonusu vydá Finanční správa podrobnější metodiku v podobě praktických otázek a odpovědí, v nichž možná budou uvedené otázky blíže řešeny. Vzhledem k deklarovanému přístupu ministerstva financí se však obáváme, že tato oblast přinese potenciálním žadatelům o kompenzační bonus extrémní míru nejistoty a v budoucnu zřejmě také řadu sporů.    

O kompenzační bonus mohou požádat také osoby, které vykonávají činnost přímo navázanou na zavřené obory, a to za každý den, ve kterém byla jejich činnost alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení vztahujícího se na jejich odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů. Současně platí, že tato činnost musí být pro dodavatelský subjekt převažujícím příjmem obživy a nelze ji jednoduše nahradit či poskytovat jiným odběratelům bez zásadních obtíží.

Splnění všech podmínek pro poskytnutí kompenzačního bonusu musí žadatelé doložit svým čestným prohlášením.

Jak vysoký lze získat kompenzační bonus?

Kompenzační bonus vyplatí finanční úřad na základě podané žádosti. Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den tzv. bonusového období. Tímto bonusovým období se rozumí období od 5. října do 4. listopadu 2020. Bonusové období by mohlo být prodlouženo, pokud by došlo k prodloužení doby trvání nouzového stavu aktuálně vyhlášeného do 4. listopadu 2020. 

Nárok na kompenzační bonus nevzniká za kalendářní den, za který by podnikatel obdržel podporu v nezaměstnanosti nebo jinou podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru (a to i v případě obdobné podpory získané v jiném státě).

Kdy bude možné o kompenzační bonus požádat?

Žádat o kompenzační bonus bude možné poté, co příslušný zákon nabude účinnosti. Důležité je, že žádost bude možné podat nejpozději do dvou měsíců od skončení bonusového období, tedy do 5. ledna 2021. Podnikatelé budou moci podávat žádost u svého místně příslušného správce daně, a to buď osobním podáním na finančním úřadě, prostřednictvím elektronického portálu Finanční správy, datovou schránkou nebo také e-mailem obsahujícím elektronickou kopii žádosti opatřenou vlastnoručním podpisem.

2. Odklad elektronické evidence tržeb do 1. 1. 2023

Vláda také na návrh Ministerstva financí schválila odklad všech čtyř fází elektronické evidence tržeb do 1. ledna 2023. Do konce roku 2022 tak nemusí podnikatelé plnit svoji evidenční ani další související povinnosti.

Oba návrhy nyní ve zrychleném legislativním procesu bude projednávat Poslanecká sněmovna. O dalším vývoji budeme informovat.