Zrušení daně z nabytí nemovitostí, osvobození od daně z příjmů z prodeje nemovitostí až po 10 letech
Dne 25. září 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 386/2020 Sb., který definitivně zrušil daň z nabytí nemovitých věcí. Součástí je také několik změn v zákoně o daních z příjmů. Téma bylo od počátku silně medializované, v průběhu legislativního procesu probíhala politická vyjednávání a zákon tak doznal řady změn oproti původnímu vládnímu návrhu. Krátce proto shrnujeme konečnou podobu přijatých zásadních opatření.
Zpětné zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
Daň z nabytí nemovitých věcí, kterou byl povinen hradit kupující ve výši 4 % z hodnoty pořízené nemovitosti, je zrušena, a to zpětně. Daň nemusí platit už ten, kdo si pořídil nemovitost na konci roku 2019 a katastr nemovitostí provedl vklad v průběhu prosince 2019 nebo později. Formálně se tedy jedná o případy, u kterých mělo být podáno daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí do 31. března 2020 nebo později. Fakticky však byly prominuty pokuty za pozdní podání (nepodání) takového přiznání i úrok z prodlení se zaplacením daně, jelikož se počítalo s tím, že daň bude nejpozději do konce roku zrušena.
Co se stane, když někdo zrušenou daň z nabytí přiznal a zaplatil?
Obecně lze předpokládat, že z důvodu zrušení sankcí a politické shody deklarované v médiích takových případů nebude mnoho. Pokud však někdo daň z nabytí nemovité věci, u kterého katastr provedl zápis v prosinci 2019 nebo později, zaplatil, s nabytím účinnosti přijatého zákona dne 26. září 2020 mu vznikl u finančního úřadu přeplatek. Daň se totiž ruší automaticky. Přeplatek se však automaticky nevrací a je potřeba o jeho vrácení požádat. Finanční úřad příslušnou částku vrátí do 30 dnů od podání žádosti, pokud nemá žadatel nedoplatky na jiných daních.
Odečet úroků z hypoték zůstal zachován, jen došlo ke snížení maximální výše
Původně navržené zrušení možnosti fyzických osob odečítat si úroky z nově uzavíraných hypotečních úvěrů a jiných úvěrů na financování bytových potřeb (např. úvěrů ze stavebního spoření) Poslanecká sněmovna odmítla. Zůstala tedy zachována možnost snižovat si o tyto úroky základ daně. Maximální částka odečtených úroků za jednu domácnost se však snižuje ze stávajících 300 000 Kč na 150 000 Kč.
Nový limit se uplatní až u úvěrů, které budou sloužit k financování bytových potřeb pořízených od 1. ledna 2021. Rozsah bytových potřeb, u kterých bude možné odečítat úroky z úvěrů na jejich financování, zůstal zachován (zahrnuje nejen pořízení bytu, domu či pozemku, ale i údržbu, opravy a rekonstrukce, a to včetně bytů v nájmu nebo jiném užívání, pořízení členského podílu v bytovém družstvu a podobně). V případě pozdějšího přefinancování starých úvěrů se stále uplatní stará pravidla.
Prodloužení časového testu pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí
Změnu v neprospěch poplatníků představuje prodloužení doby, po kterou je nutné vlastnit nemovitost, která není bezprostředně před prodejem užívaná k vlastnímu bydlení, aby bylo možné osvobodit příjmy z jejího prodeje od zdanění – a to ze současných 5 let na 10 let. Stále platí standardní pravidla, že se do této doby započítá doba držby zůstavitele v případě, že byla nemovitost získána z dědictví od blízkého příbuzného, a podobně.
Připomínáme, že toto pravidlo se nevztahuje jen na nemovitosti držené jako investice, ale například i na prodej bytů, ve kterých bydlí rodiče nebo děti vlastníka, nebo nemovitosti užívané k rekreačním účelům.
Desetiletá doba se uplatní až u prodeje nemovitých věcí nabytých od 1. ledna 2021 (v tomto případě je rozhodující datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí).
Od kdy se budou nová pravidla uplatňovat
Zákon je obecně účinný ode dne následujícího po jeho publikování ve Sbírce zákonů, tedy od 26. září 2020, ustanovení z oblasti daně z příjmů pak od 1. ledna 2021. Většina ustanovení má ale speciální pravidla ohledně okamžiku, od kdy se budou uplatňovat, která jsou popsána výše v jednotlivých bodech.