Program "Antivirus" - prodloužen režim B a schválen režim C! AKTUALIZACE03

MPSV v rámci programu Antivirus připravilo několik typů kompenzací pro zaměstnavatele, a to dle různých situací, v nichž se mohou nacházet. Dle zveřejněných statistik ke dni 27.5.2020, došlo za měsíc březen a duben k vyplacení 799 165 příspěvků v celkové výši 7 413 422 411 Kč.

Níže vám přinášíme odpovědi na nejčastěji pokládané otázky.

Kde a jak žádost podám? – Pouze dálkovým způsobem (tj. elektronicky), prostřednictvím webové aplikace na https://antivirus.mpsv.cz/ a za pomoci datové schránky případně e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem.

Jak mám postupovat? 

1. Zaměstnavatel nejprve vyplní žádost o příspěvek na náhrady mezd, na základě které dojde automaticky k vygenerování dohodyo poskytnutí příspěvku

2. Zaměstnavatel poté odešle žádost spolu s dohodou a přílohami prostřednictvím datové schránky případně e-mailu s uznávaným elektronickým podpisem. Takto odeslaná dohoda se považuje za podepsanou ze strany žadatele. Následně bude kontrolováno, zda lze dohodu uzavřít, jinak řečeno, zda je dohoda bez závad a zaměstnavatel předběžně splňuje podmínky programu Antivirus. Dohoda je uzavřena, pokud dojde Úřadem práce k jejímu elektronickému podpisu a zaslání zpět zaměstnavateli (datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem).

3. Poté co došlo k uzavření dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem, musí zaměstnavatel předložit měsíční vyúčtování vyplacených náhrad mezd včetně povinných odvodů. To bude potřeba učinit za každý režim programu Antivirus samostatně a za každý měsíc. I v tomto případě se vyúčtování zasílá prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu s elektronicky ověřeným podpisem.

Kdy obdržím příspěvky státu?  Po odeslání vyúčtování a kontrole, zda zaměstnanci, na které je uplatňován nárok na příspěvek jsou zaměstnanci zaměstnavatele a lze na ně příspěvek žádat, dojde k poskytnutí příspěvku na zadaný účet zaměstnavatele.

Za jaké období mohu příspěvek žádat? Režim A: za období od 12. března 2020 do 31. května 2020; Režim B bude možno uplatňovat za období od 12. března 2020 do 31. srpna 2020. Zaměstnavatel je oprávněn žádat o kompenzaci vyplacených náhrad mezd zaměstnancům nejdéle za období dvou kalendářních měsíců přímo předcházejících měsíci, ve kterém došlo k uzavření dohody. Dne 25. 5. 2020 vláda schválila prodloužení Režimu B do konce srpna roku 2020.

Mohu žádat příspěvek za všechny své zaměstnance? Vždy bude záviset na tom, proč daný zaměstnanec nepracuje – tedy, jaký je důvod jeho překážky v práci. I pokud by zaměstnanec byl doma z některého z níže uvedených důvodů, příspěvek lze žádat jen za zaměstnance v pracovním poměru („na pracovní smlouvu“) – zaměstnanec nesmí být ke dni podání vyúčtování náhrad mezd ve výpovědní době, nesmí mu být dána výpověď (to neplatí v případě výpovědi dle § 52 písm. g) nebo h) zákoníku práce) a musí se účastnit nemocenského a důchodového pojištění. Současně je nezbytné, aby zaměstnavatel nejdříve mzdu zaměstnanci vyplatil a odvedl povinné odvody. Zároveň není možné žádat o příspěvek, pokud již zaměstnavatel obdržel za zaměstnance od Úřadu práce jiný příspěvek. Příspěvek zaměstnavateli nenáleží ani v případě, že náhrada mzdy je kryta jinými veřejnými rozpočty. Kompenzaci rovněž nelze poskytnout v případě, kdy je zaměstnanec zároveň jednatelem společnosti či členem statutárního orgánu zaměstnavatele, pokud byla pracovní smlouva podepsaná stejnou fyzickou osobou jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance.

Chystá se i jiná forma podpory pro zaměstnavatele? Ano, MPSV připravilo pro zaměstnavatele další formu cílené podpory za účelem ochrany zaměstnanosti označovaný jako „Režim C“; příslušný zákon je projednáván v Parlamentu. Režim C spočívá v prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v pracovním poměru za měsíce červen až srpen 2020. Tato forma podpory však má být poskytnuta pouze menším zaměstnavatelům, jejichž počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50. Zaměstnavatel pro nárok na podporu dle Režimu C bude muset rovněž udržet 90 % zaměstnanost a 90 % vyměřovacích základů zaměstnanců ve srovnání s březnem 2020. Nárok na podporu dle Režimu C nemá mít mj. zaměstnavatel, jenž v příslušném kalendářním měsíci již čerpá příspěvek z programu Antivirus na kompenzaci vyplacených náhrad mezd. Vládou schválený návrh nyní projedná Poslanecká sněmovna a Senát.

Zvažte tedy, v jaké situaci jste a o který z případů ve Vašem podniku může jít:

Jak mám postupovat? Je vhodné začít sestavením přehledu zaměstnanců a jejich odpracované doby dle provozoven, s uvedením, ve kterých dnech pracovali a které dny nikoliv, a z jakého důvodu. Dále doporučujeme doplnit výši poskytované náhrady mzdy. U zaměstnanců, kteří potenciálně splňují požadavky, doporučujeme vyznačit, do jakého režimu náhrad by spadali a spočítat výši náhrady poskytované zaměstnavatelem a tuto porovnat s maximálním příspěvkem, který by stát měl poskytovat. Následně zaměstnavatel vyplní v souladu s výše uvedeným žádost o příspěvek na náhrady mezd, čímž dojde k vygenerování dohody o poskytnutí příspěvku mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Po schválení této dohody Úřadem práce a tedy jejím uzavření, předkládá žadatel již jen měsíční vyúčtování vyplacených náhrad mezd včetně povinných odvodů za každý režim programu Antivirus samostatně.

Jak přistoupit k odvodům záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a příspěvků na pojistné? Při výplatě náhrady mzdy zaměstnancům v případech výše je důležité rozlišit, co je podstatou omezení v činnosti zaměstnavatele. V případě náhrady mzdy v režimu A, kdy zaměstnanci byla nařízena karanténa, zaměstnavatel hradí zaměstnanci náhradu mzdy dle informací výše až po dobu 14 kalendářních dnů. Poté je náhrada mzdy vyplácena Českou správou sociálního zabezpečení. Tato náhrada placená zaměstnavatelem je však specifická především proto, že je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti a nepodléhá odvodům pojistného. Ostatní výše uvedené náhrady mzdy hradí zaměstnavatel zaměstnanci po celou dobu, co překážka trvá, a podléhají jak odvodům daně z příjmů ze závislé činnosti, tak i pojistnému. Proto je třeba v těchto případech myslet na povinné odvody. Z pohledu zaměstnavatele je kompenzace náhrady mzdy a případných odvodů poskytnutá zaměstnavatelům daňově neutrální.

• Zpět na úvodní stránku