Měření teploty zaměstnanců z hlediska ochrany osobních údajů – nové stanovisko ÚOOÚ
Snaha udržet v provozu či opět rozběhnout chod zaměstnavatelů v době koronavirové krize s sebou přináší řadu jindy neobvyklých opatření, jako je pravidelná dezinfekce prostor, umístění a povinnost používání dezinfekčních gelů, nošení roušek a konečně také povinné podrobení se měření tělesné teploty. Měření teploty zaměstnancům a jiná podobná opatření, která se přímo dotýkají osob, přitom mohou být problematická z toho hlediska, že je jimi zasahováno do soukromí zaměstnanců. Je takové měření teploty vůbec přípustné z hlediska ochrany osobních údajů? A je každé měření zpracováním osobních údajů zaměstnanců?
Osobní údaje zaměstnance
Úřad pro ochranu osobních údajů´(„Úřad“) vydal dne 12. května 2020 stanovisko, ve kterém se věnuje právě otázce měření teploty u zaměstnanců a zpracování tohoto údaje, tzn. situace, kdy je naměřený údaj o teplotě (číslo nebo i pouhý údaje o tom, že byla naměřena zvýšená teplota) zaměstnance zaznamenáván a s údajem se dále „pracuje“. Není-li údaj zaznamenáván, o zpracování osobních údajů se nejedná.
Změřená tělesná teplota zaměstnance je nepochybně osobním údajem. Jedná se dokonce o zvláštní kategorii osobních údajů o zdravotním stavu zaměstnance, která podléhá specifickému režimu zpracování podle článku 9 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Dle Úřadu zaměstnavatel může za stávající mimořádné situace naměřený údaj o teplotě zpracovávat s ohledem na oprávněný zájem na plnění povinností a výkon zvláštních práv zaměstnavatele v oblasti pracovního práva. Konkrétně se má jednat především o povinnost zaměstnavatele dle
§ 102 odst. 1 zákoníku práce spočívající v povinnosti vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky, a to vhodnou ochranou zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
Jak Úřad sám poukazuje, zaměstnavatel vždy bude muset velmi pečlivě zvažovat, zda je (zavedené) měření a z toho plynoucí zpracování osobních údajů nezbytné z hlediska charakteru pracoviště, počtu a koncentrace zaměstnanců, případně dalších osob přítomných na pracovišti i aktuálního vývoje pandemie. Stejně tako bude nutno vzít v potaz rozvolnění zavedených opatření státem a skončení nouzového stavu, a s ním i celé řady omezení.
V některých specifických odvětvích toto může být dále podpořeno vyjádřeními orgánů státní správy. Například v případě provozovatelů potravinářských podniků se Státní zemědělská a potravinářská inspekce již v březnu vyjádřila v tom ohledu, že podnikatelé mají povinnost vyloučit osoby s infekčním onemocněním nebo s jejich příznaky ze všech činností, při kterých dochází k manipulaci s potravinami nebo vstupu do prostor, kde se s potravinami manipuluje. Pro úplnost je však třeba podotknout, že výše uvedené závěry nezbavují zaměstnavatele plnit informační povinnost dle čl. 13 GDPR.
Limity měření teploty a zpracování údaje
Jak již zaznělo výše, o zpracování osobního údaje – naměřené teplotě – můžeme hovořit, je-li údaj zaznamenáván. Zpravidla půjde o případy, kdy jde o dobrovolné podrobení se dané kontrole, nebo o případy, kdy jde o případ vstupu zaměstnanců na specifická pracoviště (ať už z hlediska svého charakteru, nebo proto, že se na ně vztahuje opatření vydané státními orgány). Nicméně je třeba vždy zvažovat, zda je vůbec možné k takovému opatření přistoupit v případech jiných. Podobně Úřad naznačuje, že toto oprávnění ztratí svoji podstatu v okamžiku, kdy pomine nouzový stav. Ostatně, na tuto skutečnost upozorňuje i Úřad.