Nouzový stav byl prodloužen do 17. 5. 2020. Co to znamená?
Poslanecká sněmovna na své schůzi konané dne 28. 4. 2020 rozhodla o prodloužení nouzového stavu do 17. 5. 2020. Tím došlo i k faktickému prodloužení všech krizových opatření vlády, které byly vydány s účinností po dobu trvání nouzového stavu.
Vláda České republiky vyhlásila usnesením č. 194 (publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020) pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky nouzový stav, a to s účinností ode dne 12. 3. 2020 od 14.00 hod. na dobu 30 dnů.
Dne 9. 4. 2020 vydala vláda usnesení č. 396 (publikované ve Sbírce zákonů pod č. 156/2020), kterým po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny prodloužila nouzový stav do 30. 4. 2020. Na základě vyhlášeného nouzového stavu vláda přijala desítky dalších usnesení publikovaných ve Sbírce zákonů, kterými vyhlásila krizová opatření podle krizového zákona (č. 240/2000 Sb.). Seznam těchto opatření je k nalezení zde.
V důsledku přijatých krizových opatření došlo k bezprecedentnímu omezení základních práv a svobod, které novodobá historie nepamatuje, jako například k omezení volného pohybu na území České republiky, k zákazu maloobchodního prodeje zboží a prodeje služeb, k zákazu vycestování i vstupu do České republiky či k zákazu osobní přítomnosti žáků a studentů ve školách. S ohledem na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23.4.2020, kterým byla pro překročení zákonné pravomoci zrušena mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví omezující na základě zákona o ochraně veřejného zdraví volný pohyb osob a maloobchodní prodej zboží a služeb (plné znění rozsudku a jeho komentář najdete na našem blogu zde), vláda nyní spoléhá výhradně na opatření přijímaná na základě krizového zákona. Převážná většina aktuálně platných krizových opatření je přitom časově omezena na dobu nouzového stavu, tudíž prodloužením nouzového stavu se fakticky prodlužuje i platnost krizových opatření.
Vláda s účinností od 20. 4. 2020 přistoupila k postupnému uvolňování přijatých opatření, přičemž účinný dohled nad regulovaným rozvolňováním podmiňuje zachováním, resp. prodloužením nouzového stavu. Vláda proto předložila Poslanecké sněmovně návrh prodloužit nouzový stav do 25. 5. 2020, kdy by podle naposledy prezentovaného plánu vlády mělo dojít k rozvolnění většiny omezujících opatření. Poslanecká sněmovna přijala argumenty prezentované vládními představiteli pouze částečně a rozhodla o prodloužení nouzového stavu „jen“ do 17. 5. 2020. Vláda tím přesto získala relativně velkorysý časový prostor, v jehož rámci může efektivně a systematicky rozvolňovat krizová opatření a vracet českou ekonomiku i společnost do standardního režimu. Nejbližší dny a týdny ukážou, do jaké míry a za jakou cenu se jí to povede. Sezná-li vláda, že k regulaci rozvolňování přijatých opatření potřebuje delší časový úsek, bude muset opětovně předstoupit před Poslaneckou sněmovnu.
Dle aktuálního rozhodnutí Ústavního soudu přitom vyhlášení nouzového stavu (a tím logicky ani jeho prodloužení) nepodléhá přezkumu ze strany Ústavního soudu (viz náš článek na blogu zde). Jedinou pojistkou je tedy pouze Poslanecká sněmovna, přičemž je na budoucím uvážení, do jaké míry je tato ústavní pojistka dostatečná s ohledem na to, že v parlamentní demokracii má vláda ve sněmovně obvykle většinu. S ohledem na postoj Ústavního soudu je nepochybné, že pokud by vyhlášení nouzového stavu a případně i jednotlivá rozhodnutí vlády měly podléhat přezkumu ze strany Ústavního soudu, bylo by zapotřebí změnit Ústavu výslovným zakotvením této pravomoci Ústavního soudu.