Home » News » Artikel » ...

Výběr rozhodce jednou stranou sporu - kdy ano a kdy už ne?

15. 5. 2017  |  Lucie Kačerová

Součástí smlouvy bývá často dohoda stran, že jejich případné budoucí spory týkající se této smlouvy budou řešit rozhodci v rozhodčím řízení a nikoli soudy v civilním soudním řízení. Jedná se o tzv. rozhodčí doložku. Při uzavírání smlouvy strany obvykle nevěnují rozhodčí doložce náležitou pozornost a soustředí na jiná ujednání. Nesprávně, resp. nedostatečně formulované rozhodčí doložky přitom mohou v praxi způsobit řadu problémů, včetně neplatnosti rozhodčí doložky.

Pro snadnější proplutí úskalími rozhodčích doložek jsme pro Vás připravili seriál článků věnovaných rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR zabývající se platností rozhodčích doložek ve smlouvách, které nejsou smlouvami spotřebitelskými.

V tomto úvodním článku se zabýváme otázkou možného sjednání jednostranného výběru rozhodce.

Nejprve považujeme za vhodné připomenout, že dle zákona o rozhodčím řízení má rozhodčí doložka zpravidla určit počet a osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jakým mají být počet a osoby rozhodců určeny. Rozhodce může být určen rovněž osobou, na které se strany dohodnou, nebo způsobem uvedeným v pravidlech pro rozhodčí řízení přiložených k rozhodčí doložce. V každém případě musí být počet rozhodců vždy lichý.

V jednom ze svých nedávných rozhodnutí se Nejvyšší soud ČR vyjádřil k otázce platnosti rozhodčí doložky, dle které byl výběr osoby rozhodce ponechán pouze na jedné straně rozhodčího řízení, konkrétně na žalobci. Nejvyšší soud shledal takovouto rozhodčí doložku za neplatnou z důvodu narušení zásady rovnosti stran v rozhodčím řízení a v této souvislosti uvedl následující: „[Z]působ jmenování či určování rozhodců by tedy měl v každém případě být v souladu se zásadou rovnosti stran jako jedním ze základních procesních principů, na kterém je soudní i rozhodčí řízení postaveno. Z tohoto pohledu je nežádoucí, aby rozhodci byli určeni zcela nebo převážně jednou stranou. Stejné pravidlo je třeba aplikovat v případě, že je určen jen jediný rozhodce. “

Příkladem budiž následující rozhodčí doložka: „Všechny spory, které mezi smluvními stranami vzniknou z právních vztahů vzniklých na základě této smlouvy nebo souvisejících s touto smlouvu včetně veškerých právních vztahů, nároků na náhradu, nároků na vydání bezdůvodného obohacení, sporů o platnost, výklad a zánik této smlouvy, předloží k rozhodnutí v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem. Výběr rozhodce ve sporu je na straně navrhovatele sporu.“

Dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR však za neplatnou rozhodčí doložku není považována rozhodčí doložka, dle které je sice výběr rozhodce ponechán na vůli jednostrany, konkrétně na žalobci, avšak tento výběr je omezen na rozhodce, kteří jsou v rozhodčí smlouvě výslovně uvedeni.

Příkladem budiž následující rozhodčí doložka: „[V]eškeré spory, které vzniknou z této smlouvy, budou řešeny vždy jedním rozhodcem, a to buď u rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu a pravidel (a jediný rozhodce bude jmenován předsedou rozhodčího soudu), anebo jedním z níže uvedených rozhodců, mezi nimiž si zvolí žalobce - buď Mgr. AB, pana XY, nebo pana ZŽ. Právo volby má vždy žalobce.“

Ze shora uvedeného vyplývá, že ve sporech, které se netýkají spotřebitelů, není zcela vyloučeno, aby rozhodčí doložka stanovila možnost výběru rozhodce pouze jednou stranou rozhodčího řízení, a to žalobcem. Takovýto jednostranný výběr je však možný pouze v případě, že se jedná o výběr transparentní, resp. výběr omezující se na okruh osob vymezený v rozhodčí doložce.

Copyright © 2000 – 2018, Kocián Šolc Balaštík
KŠB Institut | | Web