EU News: 2009/04, č. 17  

Jedním z prvních setkání organizovaných českým předsednictvím bylo zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku, na němž byl dojednán společný postoj k energetickému liberalizačnímu balíku. Rada se podle očekávání neztotožnila s velkou většinou pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu, přijatých v loňském prvém čtení. Mezi nejspornější otázky i nadále patří tzv. unbundling, vlastnické oddělení dodavatelských a výrobních činností od provozování přenosových soustav, které se dotýká všech producentů plynu a elektřiny v Unii.

Evropský Parlament schválil na svém březnovém zasedání v prvém čtení návrh Směrnice o průmyslových emisích. Obsahem tohoto návrhu je sloučení stávajících sedmi norem vztahujících se k průmyslovým emisím do jednoho aktu; jde o směrnici o integrované prevenci a omezování znečišťování (IPPR) a šest odvětvových norem – tzv. směrnice o VOC, o LCP, o oxidu titaničitém a o spalování odpadu. Důvodem však není jen odstranění složitosti a nesourodosti stávajícího právního rámce; záměr reaguje především na stále vzrůstající hodnoty emisí znečišťujících vodní zdroje, půdu a vzduch, a snaží se proto vytvořit účinnější celoevropský rámec a standardy pro integrovaný přístup k prevenci. 

Návrh předložený Evropskou komisí koncem minulého roku je součástí balíčku protikrizových opatření. Podnětem pro jeho přípravu byla dosavadní nedostatečná kontrola kvality práce ratingových agentur, což podle převažujících názorů do značné míry k současné finanční krizi přispělo. Oblast ratingového hodnocení je do dnešního dne upravena většinou normami, které se týkají jiných aspektů finančních trhů (Směrnice č. 2003/6 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem a Směrnice č. 2006/49 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí). 

Jednání o právním rámci evropské soukromé společnosti (Societas Privata Europaea) v průběhu měsíce března významně pokročila. Návrh nařízení o statutu SPE byl projednán v Evropském parlamentu, který jej schválil s několika pozměňovacími návrhy. 

Evropská Komise vydala pokyny k prioritám, kterými se bude řídit při aplikaci článku 82 Smlouvy o založení Evropského společenství na chování dominantních subjektů, které vylučuje z trhu ostatní soutěžitele (Úřední věstník C 45 z 24.2.2009). Dokument  má mj. napomoci firmám předvídat, zda jejich konkrétní chování povede k zásahu Komise. 

Evropský parlament přijal na svém únorovém zasedání Směrnici o sankcích vůči zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem. K zamezení této formy šedé ekonomiky budou uplatňovány i trestněprávní sankce. V případě zaměstnavatele v pozici subdodavatele může postih dopadnout i na obchodního partnera. Cílem právní úpravy je také zabezpečit nezákonným pracovníkům legální platové podmínky.

Ministři financí EU pod českým vedením dospěli dne 10.3.2009 k dlouho diskutované dohodě o snížení sazby daně z přidané hodnoty u některých služeb. Návrh pozměňující směrnici č. 2006/112 pokrývá především oblast, kde stávající výjimky umožňovaly aplikovat nižší než 15% daň pouze do  konce roku 2010, takže by poté mohlo nastat u těchto služeb znatelné zdražení. Iniciativa je jednou ze součástí Evropského programu na podporu malého a středního podnikání (Small Business Act).

Evropské orgány přijaly Směrnici č. 2008/118/EC o obecné úpravě spotřební daně, která ruší předchozí Směrnici č. 92/12/EHS. Nová úprava má výrazně přispět k operativnější výměně informací mezi národními daňovými úřady, zavádí elektronický systém monitoringu pohybu spotřebního zboží uvnitř Evropské unie a  vymezuje právní rámec pro fungování tohoto systému. Upřesňuje rovněž předmět spotřební daně a pravidla týkající se jejího odvodu při mezinárodní přepravě zboží. Podle záměru by měla podstatně přispět k zlepšení a zefektivnění boje s daňovými úniky.

Rozhodnutí ESD z 16.12.2008 ve věci C-210/06 Cartesio Oktató és Szolgáltató Bt

V uvedené věci se Evropský soudní dvůr zabýval dalším z případů přemístění sídla obchodní společnosti do jiného členského státu.

Komanditní společnost Cartesio, založená podle maďarského práva se sídlem v Maďarsku, podala u rejstříkového soudu návrh na zápis přemístění svého sídla do Itálie. Rejstříkový soud tento návrh zamítl s tím, že maďarské právo nedovoluje, aby zde založená obchodní společnost přemístila své sídlo do zahraničí, a zároveň se i nadále řídila maďarským právem jakožto svým osobním statutem.