Úvod » Novinky a publikace » Článek

Novinky v komunitárním právu

Končící mandát dnes už bývalých poslanců Evropského parlamentu se stal stimulem i pro zvýšenou legislativní aktivitu unijních orgánů. V prvních měsících letošního roku se tak podařilo finalizovat a přijmout mj. dlouho připravovaná nová pravidla pro veřejné zakázky a koncese či audity účetních závěrek.

Samotný Evropský parlament pak stihl projednat a postoupit Radě množství poměrně zásadních návrhů napříč všemi odvětvími, počínaje hospodářskou soutěží přes revizi ochranných známek a ochrany osobních údajů, vysílání pracovníků či přísnější pravidla proti praní špinavých peněz a konče záplavou předpisů z oblasti kapitálového trhu.

Nová unijní úprava veřejných zakázek

Nové zadávací směrnice byly připravovány pod heslem modernizace pravidel a je nutno konstatovat, že díky množství i významu novinek si tuto charakteristiku zcela zaslouží. Doslova převratná je např. úprava dělení zakázek na části, které bude nyní považováno nejen za žádoucí, ale v určitých případech by mělo být i povinné; každopádně však vždy bude muset veřejný zadavatel nerozdělení zakázky odůvodnit v zadávací dokumentaci. Opatření sleduje vyšší možnost zapojení malých a středních podniků, k čemuž by měla dále přispět i možnost subdodavatelů požadovat úhradu za uskutečněné dodávky přímo od zadavatele.

Významné změny přináší směrnice i v hodnocení nabídek; „moderněji“ chápané kriterium celkové ekonomické výhodnosti reflektuje nejen pořizovací náklady, ale celkové náklady životního cyklu, do nichž vstupují také např. energetická náročnost, náklady na údržbu, na emise znečišťujících látek či ekologickou likvidaci na konci životnosti. Mimořádný důraz na podporu inovací se odrazil i v novém druhu řízení – tzv. inovativním partnerství, kdy bude možné vypsat veřejnou soutěž k vyřešení specifického problému.

Racionalizaci zadávacího procesu by měla posílit širší přípustnost vyjednávání o nabídkách, zejména formou jednacího řízení s uveřejněním či soutěžního dialogu. Nová úprava nezůstává pozadu ani v tradiční snaze o snižování administrativní náročnosti postupů; to by se mělo projevit zejména v jednodušším prokazování kvalifikace, kde by se měla více uplatnit vlastní prohlášení uchazečů, a postupné úplné elektronizaci zadávání veřejných zakázek.

Výrazně se rovněž rozšiřuje možnost změn uzavřených smluv, resp. zadávání víceprací.

Pro tuzemské zadavatele i uchazeče bude nyní podstatné, jak bude ambiciózní evropská úprava převedena do vnitrostátních pravidel. Ministerstvo pro místní rozvoj začalo na novém zákonu o veřejných zakázkách již pracovat; měl by platit od 1. ledna 2016.

Copyright © 2000 – 2018, Kocián Šolc Balaštík
KŠB Institut | | Web