Úvod » Novinky a publikace » Článek

INFORMACE Z FINANČNÍ SPRÁVY

Uplatňování DPH u skupiny;

DPH u nemovitých věcí po 1.1.2015;

Registrační údaj „skutečné sídlo“;

Důkazní břemeno plátce DPH k prokazatelnosti poskytnutých plnění

Uplatňování DPH u skupiny

  • Sdělením Finanční správy z 30. června 2015 GFŘ zveřejnilo informaci o sjednocení postupu při aplikaci DPH u skupiny v konkrétní věci. Důvodem je především aplikace jednotného přístupu k uplatňování DPH u skupiny v návaznosti na rozsudek Soudního dvora EU týkající se služeb poskytovaných zřizovatelem provozovně, která je členem skupiny.
  • SDEU rozhodl, že tyto služby představují zdanitelná plnění poskytovaná zřizovatelem skupině. A skupině coby příjemci uvedených služeb vzniká povinnost odvést splatnou daň z přidané hodnoty.  GFŘ k těmto závěrům SDEU podotýká, že v situaci, kdy zřizovatel poskytuje své provozovně plnění, považují se tato plnění za plnění poskytnutá celé skupině a nelze je tedy kvalifikovat pro účely DPH jako plnění vnitropodniková. Dle GFŘ není podstatné, zda se sídlo zřizovatele či provozovna nacházejí na území EU nebo ve třetí zemi.

DPH u nemovitých věcí po 1.1.2015

  • Dne 13. července 2015 byla na webových stránkách Finanční správy zveřejněna Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2015. Tento materiál se zaměřuje na sjednocení výkladu uplatnění daně z přidané hodnoty u nemovitých věcí.
  • V Informaci se rekapituluje či upřesňuje obsah jednotlivých pojmů používaných v zákoně o DPH, které souvisí s nemovitými věcmi včetně upozornění na změny oproti předchozí úpravě. Informace dále obsahuje vzorové příklady některých zdanitelných plnění v této oblasti s uvedením jejich daňového režimu.
  • Závěrem GFŘ uvádí dříve vydané informace k uplatňování DPH v této oblasti a upozorňuje, jaká jejich ustanovení se již od 13. 7. 2015 nepoužijí.

Registrační údaj „skutečné sídlo“

  • Připomínáme povinnost daňových subjektů uvádět jako povinný registrační údaj oznamovaný správci daně své skutečné sídlo ve smyslu § 429 občanského zákoníku. Pokud se formálně zapsané sídlo fyzické nebo právnické osoby (osoby povinné k dani pro účely DPH) liší od sídla skutečného, má tato osoba povinnost nahlásit správci daně své skutečné sídlo prostřednictvím formuláře „Oznámení o změně registračních údajů“.
  • V případě nenahlášení skutečného sídla daňového subjektu nebo neoznámení jeho změny, může správce daně pokutu až do výše 500 000 Kč a u plátců DPH rozhodnout o jeho nespolehlivosti či přistoupit ke zrušení registrace DPH.

Důkazní břemeno plátce DPH k prokazatelnosti poskytnutých plnění

  • Upozorňujeme na další rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (čj. 9 Afs 181/2014), které potvrzuje vzrůstající požadavky na daňové subjekty ve věci prokazování jejich tvrzení a s tím spojeného shromažďování důkazních prostředků.
  • Stěžovatelka v posuzovaném případě uplatnila odpočet DPH z pořízeného zboží a správce daně následně zahájil vytýkací řízení. V tomto řízení přezkoumal všechny důkazní prostředky, kterými žalobkyně dokládala vznik nároku na odpočet daně. Jednalo se o daňové a účetní doklady, stvrzenky, knihy jízd či výslechy dosažitelných svědků. Správce daně rozhodl, že žalobkyně neprokázala předloženými důkazními přijetí zboží od deklarovaných dodavatelů, neboť se tyto dodavatele nepodařilo kontaktovat a z ostatních provedených důkazů nebyl prokázán původ zboží.
  • Vzhledem k tomu, že dle soudu je jednou z hmotněprávních podmínek vzniku nároku na odpočet daně prokázání toho, že plnění bylo poskytnuto deklarovaným dodavatelem a stěžovatelka v tomto smyslu původ zboží neprokázala, byl jí nárok na odpočet podle soudu správcem daně správně odepřen. Soud sice v této souvislosti konstatoval, že žalobkyně není nijak činěna odpovědnou za to, že společnosti, s nimiž obchodovala, byly nekontaktní, ale taková skutečnost v ní měla vyvolávat vážné pochybnosti o důvěryhodnosti osob, jež jménem těchto společností vystupovaly. Soud zdůraznil, že pro účely posouzení nároku na odpočet DPH je třeba, aby daňový subjekt při nákupu zboží dbal na pozdější prokazatelnost poskytnutého plnění. Zároveň zopakoval, že daňový subjekt stíhá důkazní povinnost, kterou nelze splnit pouhým předložením daňových dokladů.

Copyright © 2000 – 2017, Kocián Šolc Balaštík
KŠB Institut | | Web